2.4. - 4.4.
Eliška, Matouš, Vojta, Jana, Peťa, Zasa, Kuba

Strašná příprava

Jaro je tady a my jsme ještě nikde nebyli. Předminule jsme zmokli (sněžilo), tak snad se to tentokráte povede. Ale musím říct, že to tak od začátku moc nevypadalo.

Dlouho jsme plánovali, že se někam musíme vydat, ale nebyla nějak síl,která by to dala nějak dohromady, takže se toho nakonec ujal Jakub. Ten si usmyslel, že pojedeme Lužnici a to hned z Nové Vsi. Teď na to je voda, jindy se to jet nedá. Takže Jakub obtelefonovává lidi a všem to oznamuje. Ale stejně se vůbec nic do poslední chvíle neví. V pátek potkávám Matouše s Peťou Štovíčkem, který prý pojede s námi. Ale co to... Matouš chce jet vlastně na čundr a to někam k Hluboké. Ale může jen na sobotu a Eliška zase nemůže na sobotu a nesmí někde spát a Matouš se musí učit... Mňo stejně Matouš nemá loď, protože si ji prostě nějak nestihl zapůjčit.

Ihned volám Zase ať rozhodně nejezdí do Třenoně s konví a dál čeká na moje rozkazy.

Jakub se ale nedá, chce jet na Lužnici a to hned dneska večer i když to není snad ani možný. Matouš teda navrhuje že nás ráno před prací hodí Bohdan Chatů do Nové Vsi.

Mňo nakonec to dopadlo tak, že Jakub si za tím tak stál, že já beru šádynku, které nedrží dveře, Jakub své auto nakládáme naši a Matoušovo loď (Kuba se Zasou a Peťou pojedou na člunu) a jedeme do Vsi. Protože jsme to tak moc dlouho domlouvali, tak proto jsme nestíhali dojet do Vsi. Jen tak tak, za 30 minut nám jede ze Suchdola vlak zpět Do Vsi. Shazujeme lodě a frr do Suchdola. Tam u Petry Šimků necháváme auta a běžíme na vlak, který musíme chytat už za jízdy... Ale stihli jsme to. To co se ještě před 3 hodinami zdálo nemožné je pravdou. Okolo půlnoci přijíždí vlakem ještě Matouš a něco se nám snaží neustále něco sdělovat, ale mi hned usínáme.

Ráno ještě přijíždí Eliška a Matouš jí jde naproti. Jakub nafukuje svůj čluník a můžeme vyjet. No, je povodňový stupeň, takže je to hodně velké maso. Naštěstí je celkem pěkně, a tak je to moc pěkné. Projíždíme lesem, nemůžeme najít koryto, a tak se někdy musíme i vracet. Každej měl namále. Jen nám se to ale skutečně povedlo otočit a to se nám povedlo fakt moc pořádně. Nikde břeh všude děsná hloubka loď plná vody zajíždí neustále pod strom, voda má asi 3 stupněm a do toho všeho nám uplavává barel, Jana nemůže dýchat a koníčkovačka se nám zapletla za větve pod strom.

Dlouho čekáme, než nám přijíždějí ostatní napomoc. Po deseti minutách se nám povedlo loď nakonec dostat z proudu ven, ale musím říct, že jsem přemýšlel kolik asi stojí nová.

Pak se to už zmírňuje a dolní půlka toku do Suchdola je prima. Odpoledne stavíme u nějakého mostu a přijíždí za námi na kole Petra Šimků, která nám vlastně dělá takového strážného anděla.

Jelikož Matouš s Eliškou plní svůj původní slib, že nemůžou dneska spát venku a jedou domů, vzniká nám celkem potíž s loďmi a barelama. Naštěstí se domlouváme s petrou, že si půjčí naši šádynku a sjede ráno do dvorů, pro naše nějaké barely. Paráda, je veselo a tak celkem svěží dorážíme do Dvorů, kde nám Peťa s roztrženým zadkem domlouvá u hodné paní spaní na trávníku - ještě neví, že jí zahrádečku pěkně rozjezdíme. Večer se jdeme projít do Dvorů a pak brzy spát.

Ráno chvátáme docela brzy vypadnout na vodu, abychom ráno brzy dorazili do Suchdola a mohli stihnout včas autobusy do škol. Ten úsek je naprosto úchvatnej, proud se točí pastvinama, tvoří krásný víry, kde se s Jakubem koupeme. V Suchdole nás napadá to, že pojedeme náhonem na mlejn.

Chlap na břehu nás proklíná, že jsme ve špatném korytu, ale hned druhá rodinka nám hned dává na naši otázku ohledně ulice Boženy Němcové uspokojivou odpověď. Kuba ještě pro dobrotu nažebrotu šlape do bahna a už honem k Petře pro auta a domů (a do škol).