8. května
Jirka, Ihi, Marcela Tůmů, Kačka, Marcela Turků, Ondra, Zasa, Eliška, Miloš, Jana, Vojta, Marianne, Lucka W., Milan, Zdeněk Mach, Olina, Gauzy..., Orlík..., Sinkule...

Hlavní faktor - počasí

Tentokrát již podruhé studentské kluby ČVUT organizovaly sjíždění Sázavy a již podruhé jsme se na Sázavě sešli skoro jen samí známí. Ale již podruhé to vůbec nevadilo a již podruhé se ta Sázava bezvadně povedla. Počasí jako hlavní faktor měl opět hlavní slovo v určování toho, kdo pojede a kdo ne.

Jelikož už bylo asi 4 týdny neuvěřitelně teplo a sucho, jak se blížil termín vody, bylo jasný, že to už musí někdy teď přijít. Začlo pršet asi 3 dny před vodou a vypadalo to fakt bledě. Asi z 30 plánovaných lodí nás nakonec jelo rovných 20 - což je stejně slušné číslo, na to co hlásil meteoweb. Někdo vzdal večer před, někdo ráno (není divu, když jsem nemohl od 4:30 spát a slyšel ten vichr a déšť) a někdo až na nádraží (Bohoušek z OKsystému). Jirkovi vypověděl háček Gabča, asi taky ráno. Když jsme se Zasou a Janou jeli na Hlavák, kde byl sraz, tak nám Jirka sežral, že to taky vzdáváme. Fakt bylo hnusně.

Sluníčko sem!

Skoro okamžitě, co jsme se vysypali kolem 9:00 v Týnci, vyšlo Slunce a ukázala se modrá obloha. Supr. I ti největší pesimisti začali věřit. V Bisportu zcela ignorovali moje charisma a vůbec se se mnou nebavili, když jsem se jim snažil vysvětlit, že nás je asi o 10 lodí míň, a že tudíž budeme platit jen 20 lodí. Jirka měl všechno podchycené, však si na to vzal červený diplom, a briskně sčítal, kdo je a kdo není, a kdo pojede na jaké lodi.

Letos se organizace obešla celkem bez zmatků. Dobře - několikrát jsme se počítali, pak se ptali, kdo pojede na Turanech, pak se zase počítali, pak procházeli ostražitou kontrolou, pak se znovu počítali, pak měnili počet Turanů, pak se znovu počítali no a už to vyšlo a každej měl svou loď. Teda až na Kačku s Bodíkem, kteří si vzpomněli, že se jim nelíbí barelek, do kterýho se zabalili, a proto museli všechno přeházet.

Na vodu vyrážíme společně s dalšíma asi 70 závodníkama, kteří sice dřou jak voli, ale za ten den je potkáváme ještě několikrát. A jak jsme jeli? No většinou standardní dvojice, Bodík a Miloš se posilnili spánkem ve vlaku, takže pak měli síly nazbyt. Já jsem nějak sezval víc lidí, než jsem dokázal pobrat, a proto jsem skoro s nikym nebyl. Ale všichni se tak nějak zapojili. Janča chtěla zkusit jak se jezdí v singlu a Jirka si taky myslel, že je to dobrý nápad, a proto využil toho, že mu Gabča odřekla a taky si to pochvaloval. Než začal foukat první větřík. Já jel s Marianne, která jela prvně, takže jsem se snažil, aby se jí to aspoň líbilo.

Vody bylo nějak strašně málo, ale kupodivu se ta řeka dala jet úplně v pohodě. No, s laminátem by to tak v pohodě nebylo, ale plast to snesl. Jezy jsme většinou nějak předrncali, nebo nějak přetáhli. V Kamenici jsme zastavili v hospůdce a jako na povel začlo pršet. Dali jsme pivečko, kotletek, Bodík studenou polívčičku, a už přestalo pršet - je čas vyjet. No jo, jenže na jezu hned za Kamenicí jsme se trochu zdrželi. Jak jsem se snažil, aby se Marianne líbilo, tak jsem ji trochu zkoupal. Jenžto všichni na koze řvali vpravo, vpravo, jeli jsme vpravo. Bohužel tam byl šutr, kterej nás otočil dřív, než jsem stačil říct borůvkovej koláč. Spolu s náma tam zajel ještě Ondra a Zasa a ještě někdo tuším ze Sinkule. Jóó a jez předtím tam zajel Zdeněk s Olčou. To jen abych nezapomněl. Všichni na koze asi zapomněli kde je vpravo a kde vlevo a seskákali jez pěkně po levé straně - bez cvaknutí. Jana dokonce předvedla artistické číslo a sjížděla tu popředu a tu hned zase pozadu.

Před čtvrtou dorážíme mezi posledníma do Pikovic, vracíme lodě. Není to možné, ale i vracení věcí se obešlo bez sebemenších problémů. Ááá začíná pršet, takže převlíct z mokrejch hadrů a šup na vlak. Abych nevezl frisbíčko nadarmo, symbolicky s Bodíkem předvádíme freestyle na peróně. Pro zlepšení formy se opět přepočítáváme kvůli skupinové jízdence. A aby jsme si nemysleli, že se nám s ČD pojede dobře, přestupujeme ještě ve Vršovicích, abychom se konečně dostali na Hlavák. Celou akci zakončujeme ve stejné hospůdce co loni. A jenžto jsme všichni po tom dni nějak zmožení, tak si po dvou pivech dáváme sbohem a mizíme každej po svejch.

Tady jsou fotky, co dělal Máca.

obr1
obr2
obr3
obr4
obr5
obr6
obr7
obr8
obr9
obr10
obr11
obr12
obr13
obr14

Zdeněk a Olča 1 rok a 3 měsíce před svatbou a 783 dnů před prvním dítětem.

T=1/320s, F=9, O=70mm, O35=105mm

Ondrův úsměv, to je jak do reklamy. To ale ještě netuší, že se bude koupat.

T=1/500s, F=9, O=80mm, O35=120mm

Lucka a Milan nejeli Sázavu se závodem, ale s náma.

T=1/250s, F=8, O=35mm, O35=52mm

Bodík se studenou polívkou a s předsevzetím, že už nebude kouřit.

T=1/125s, F=5.6, O=28mm, O35=42mm

No ty sedačky jsou trochu nepohodlný, ale že by až tak moc?

T=1/200s, F=5.6, O=75mm, O35=112mm

Hospodské zátiší

T=1/200s, F=5.6, O=44mm, O35=66mm

Dva rozesmátí co potřebujou barel pěkně s obouma ouškama

T=1/60s, F=4.5, O=50mm, O35=75mm

Kurňa nikdy jsem si toho nevšiml, ale Jirka je stašně podobnej tátovi. Alepoň už jsem jednu takovou fotku viděl a byl na ní určitě Jirkův táta. Za povšimnutí taky stojí, že Jirka ani neukazuje krajinu, ani nedělá parohy.

T=1/60s, F=5.3, O=70mm, O35=105mm

Tak kdo dřív, já nebo ty?

T=1/320s, F=9, O=70mm, O35=105mm

Tuším že národností skot - 1 ze 4 cizinců, co s náma letos jeli. Jméno jsem bohužel zapomněl.

T=1/250s, F=5.6, O=210mm, O35=315mm

(Převzato od Máci)

(Převzato od Máci) borůvkovej ...

... koláč

Tak tohle stojí za rozbor, protože tihle dva se necvakli. Nevím co za škub museli udělat, ale muselo to být nadlidský. Jak řekl Honza: dyť má Miloš už mokrou prdýlku.