Odložená návštěva
To za náma jednou takhle měla přijet tchyně se švagrem na návštěvu. Jenže co čert nechtěl, Jana onemocněla a týden před návštěvou odjela domu. Ne že by mě žabičtí nechtěli vidět, ale když se daří, tak se daří a Vítek ve stejnou dobu spadl ze střechy a zlomil si holenní kost. Takže z návštěvy sešlo. Ale protože auto už bylo zabukované, tak na výlet se jede. Nakonec se přidala Martina, Virginie a jako překvapení i Christian.
Sobota
Z Dublinu vyjíždíme za urputného deště směrem na jih. Ze začátku předvádím v centru pár eskapád, protože skrz déšť není skoro nic vidět, ale postupně si důvěru spolucestujících získám.
První zastávka je v Kilkenny, což se zdá být celkem pěkné městečko s třístěnným hradem. V jeho parku si dáváme první piknik a po krátké prohlídce města mažeme dál.
Další zastávka je v Bennettsbridge v keramičce. Dál se jdeme podívat na zbytky kláštera Jerpoint, kde nás baví francouzská překladatelka. Po krátkém incidentu s papírem na veřejných záchodkách se přesunujeme do malinkaté vesničky Inistioge, kde má být něco jako park. My ovšem, co se ztrácíme a zase nacházíme v lese (což je v Irsku už co říct), objevujeme pouze pěkný most přes řeku. Rozebíráme s Christianem česko-německé vztahy a zjišťujeme, že o tom vlastně ani jeden moc nevíme. Já se snažím napravit reputaci nápěvem mé oblíbené ruské hymny, ale jsem Virginií opraven, že zpívám slovenskou.
Večeře nám v Inistioge ještě není dopřána, a tak nás Martina veze přes nijaký New Ross a ošklivý Waterford až do Tramore. Jižní county zrovna hrajou tento víkend v Dublinu mega finále a podle toho jsou v ulicích náležitě rozvěšeny vlajky. V tramore míříme do kempu, a protože všechny karavany jsou prý v nájmu, stavíme stany. Večer se vydáváme asi do 3km vzálené hospůdky na večeři, kde klábosíme o všem možném do pozdního večera.
Neděle
Ráno se jdeme nasnídat k moři. Pak se vydáváme se pěknou cliff cestou, o které se průvodce ani nezmiňuje, na krátkou procházku. Z krátké procházky se stává dlouhý a příjemný relax s pěkným výhledem na útesy. Po krátkém zastavení na koupání pokračujeme po útesovitém jižním pobřeží, s krátkou zastávkou na pláži směrem k Mahonským vodopádům. Cestou zjišťujeme, kolik společných hádanek různé země mají. A navíc že takové ty příběhy, kde se hádá pomocí otázek a odpovědí ano\ne, jsou známé opravdu snad po celé Evropě.
Po vodopádech se kvůli pokročilému odpoledni rozhodujeme pro návrat přes Waterford, NewRoss a Wexford, kde se nás Martina snaží přesvědčit, že brzdy moderních aut dokáží zázraky, zpět do Dublinu. Jen vyhodit Christiána a Virgínii na severu a šup domu. Martina řídila, skoro celou cestu, tak jsem si mohl poprvé vychutnat, jaké je to být v kůži irského navigátora.
