19.9.2010
Miloš, Eliška, Pavla, Vojta a naštvaná Jana

Co s načatým víkendem

Takhle s Jančou přemýšlíme, jak strávíme přístí víkend a už dopředu plánujeme nějakou zářijovou Vltavu. Jenže počasí se nějak horší, takže to nakonec rušíme a nevíme co dál. Do toho volá Miloš, že by taky na sobotu někam jeli a že se vypouští Hamerák, takže se tam pojedou v sobotu podívat a když to bude k tomu, tak že by si to v neděli sfoukli.

Mně se to nějak nezdá, protože o Hameráku kolujou dost něpěkné historiky, videa na youtube člověku taky odvahu moc nepřidaj, takže je velké překvapení, když Doubků volaj, že se tam byly v sobotu podívat a nevypadá to tak špatně. Navíc půjčovny opeujou přímo na místě, takže tam člověk přijede a půjčí si vybavení přímo tam. Dobrá pojedeme s nima a uvidíme, jak to bude vypadat. Stačí vyřešit již klasický problém: s kým já k čertu jenom pojedu. Janča na takovouhle divočinu už nechce, čemuž kupodivu tentokrát rozumím. Vše opět zachraňuje rodina Houdků - tentokrát vysílá dámskou část, Jirkovu Pavlu. Moje obavy o technické vybavenosti a připravenosti Pavly jako háčka na takovouhle vodu jsou rozptýleny hned po několika záběrech na Ratmírovském rybníce.

Všechny závody se odehrály již v sobotu a tak dnešek od devíti hodin je otevřen pro veřejnost. Organizace je obdivuhodná. Potok je perfektně vyčistěn až do Jindřiše. Navíc už několikátý ročník je zde zřízena kyvadlová doprava - jezdí autobusy s valníkem a z Jindřiše dokonce vláčky. Stačí zakoupit lístek asi za 140 kč (už si to nepamatuju) a můžete celý den jezdit nahoru a dolu, kolik toho jenom stihnete. Nejriskantnější na celé řece se ukázalo právě nakládání lodí na vleky za autobusem. Neukázněnost vodáků přesahovala dosud mě známé meze. Scéna, kdy se stojíce a držíce se jednou rukou snažíte ve čtyrech metrech přivázat svoji loď a zezdola vás schazují nezávisle dvě jiné posádky, se opakovala prakticky při každém nakládání. Přitom ty autobusy jezdily celkem v krátkých časových intervalech.

Samotnou vodu jsme zaájili hned od začátku. Auta jsme nechali v kempu u rybníka Janu jsme vyslali na start, půjčili od Kaservisu vše potřebné a vyrazili přes rybník k výpusti. Účast byla obrovská, já bych řekl, že tam takovejch třista lidí mohlo bejt. Prakticky celý den lodě na řece tvořily soustavného hada. Kupodivu to moc nevadilo pohybu na vodě, manévrování atd. Prostě se celkem snadno dalo jet.

Horní nejzábavnější úsek je tvořen čtyřma kaskádama oddělenýma chvilkama oddychu. Do Blažejova se to dá zvládnout tak za 15 minut. Ale stojí to za to. Divočina to je teda parádní. Nám se bohužel hned na startu podařilo ztratit Janču, což nám až do samého konce dne jenom těžko zapomínala. Já jsem ani večer necítil, že by mi bylo již úplně odpuštěno. Navíc nám z dobré vůle koupila ještě jedny lístky na řeku, o které nikdo nestál. To ji rozpálilo ještě víc.

Do dvou hodin jsem stihli třikrát úsek do Blažejova a jednou úsek až do Jindřiše. Na ten už mě Pavla opustila, tak jsem ho jel na singla, což bylo hodně znát, ale nakonec se to dalo. Za vtipnou vzpomínku také stojí moje představení na 4. kaskádě, kdy, neuvyklý novému typu lodě a navíc nepřikurtovaný, jsem prakticky nenásilně vystoupil z lodi do bouřící vody, nakoupil pár kopanců do zad a za potlesku přihlížejících opět nasedl do lodi a plynule pokračoval v platbě. Doubků jeli první a popisovali to následovně. Sjedeme kaskádu, Miloš se otáčí a nevidí mě na lodi, říká stavíme, cvakli se. Pak se ozývá aplaus a zakrátko na to my vedle nich přistáváme u břehu. Co prej se děje. Ani si nevšimli, že jsem poněkud navlhlý. K navýšení tohoto faux pas se přidává i fakt, že jsem druhý den dostal od mý segry odkaz na video, kde je moje vystoupení zachyceno na videu. Bohužel jen první část - výsadek do vody.

Jen poznámka na stav vody. Ve 12:00 bylo 5,45 kubíků 64 cm.

Hamerák 2010 Hamerák 2010 Hamerák 2010 Hamerák 2010 Hamerák 2010 Hamerák 2010 Hamerák 2010 Hamerák 2010 Hamerák 2010